-1.png){kind=logo}
Žluté bříško, červená náprsenka nebo černý elegán pobíhající po trávníku? Naučte se poznat nejčastější ptáky našich zahrad a zjistěte, co právě ten váš potřebuje.
Nemusíte být ornitolog. U nejběžnějších zahradních ptáků většinou stačí sledovat velikost, barvy, chování a místo, kde hledají potravu.
Žluté bříško, modrá čepička nebo oranžová náprsenka často prozradí víc než velikost.
Jeden visí na krmítku, druhý poskakuje po zemi a třetí prohledává kmen stromu.
Akrobat na větvi, běžec po trávníku nebo šplhavec po kmeni? I způsob pohybu je skvělá nápověda.
Jak je poznat, co rádi jedí a jak jim vytvořit zahradu, do které se budou chtít vracet.
Jedna z nejsnáze poznatelných návštěvnic zahrady. Má žluté bříško, černou hlavu s bílými tvářemi a výrazný černý pruh přes břicho. Je o něco větší než modřinka.
Drobná, rychlá a nepřehlédnutelná. Poznáte ji podle modré čepičky, modrých křídel a žlutého bříška. Na krmítku často předvádí téměř akrobatické kousky.
Nenápadný soused, kterého známe odmalička. Sameček má výraznější šedou hlavu, hnědý hřbet a černou náprsenku, samička je světlejší.
Malý kulatější ptáček s nezaměnitelnou oranžovočervenou náprsenkou a obličejem. Často se drží nízko nad zemí a nebývá příliš plachý.
Samečka poznáte okamžitě: celý černý, se žlutým až oranžovým zobákem. Samička je hnědá. Typické je pobíhání po trávníku a hledání žížal.
Štíhlý ptáček, který často posedává na střechách a plotech. Nejspolehlivější poznávací znamení je rezavě oranžový ocásek, kterým často pocukává.
Modrošedý hřbet, světlé až rezavé bříško a výrazný černý proužek přes oko. Typický trik? Po kmeni stromu dokáže šplhat i hlavou dolů.
Sameček je nápadný: má rezavě růžovou hruď, modrošedou hlavu a bílé proužky na křídlech. Samička je méně barevná.
Jeden z nejmenších našich ptáků. Je hnědý, nenápadný a typicky nosí krátký ocásek vztyčený vzhůru.
Z dálky působí téměř černě. Zblízka jeho peří hraje zelenými a fialovými kovovými odlesky a podle ročního období bývá poseté světlými tečkami.
To je možná nejdůležitější pravidlo celého našeho atlasu. Sýkorky, vrabci nebo špačci přirozeně vyhledávají dutiny, proto správnou budku rádi využijí. Kos nebo pěnkava si naopak staví otevřená hnízda mezi větvemi. Těm pomůžete hlavně hustými keři, klidným koutem zahrady, vodou a dostatkem přirozené potravy.
Nejde jen o vzhled. Rozhoduje především druh ptáka, konstrukce budky a u dutinových druhů také velikost vletového otvoru.
| Pták | Typ úkrytu | Orientační vlet | Vybrat |
|---|---|---|---|
| Sýkora modřinka | Dutinová budka | cca 27–28 mm | Budky pro sýkorky |
| Sýkora koňadra | Dutinová budka | cca 32 mm | Budky pro sýkorky |
| Vrabec | Dutinová / vícekomorová budka | cca 32–35 mm | Budky pro vrabce |
| Špaček | Větší dutinová budka | cca 45 mm | Budky pro špačky |
| Červenka | Polobudka | Otevřenější přední část | Budky pro červenky |
| Střízlík | Menší budka / úkryt | Podle konstrukce | Budky pro střízlíky |
| Kos, pěnkava | Budku zpravidla nepotřebují | — | Dopřát jim vodu |
Od správného zavěšení budky až po celoroční krmení. Tady pokračujte.
Nemusíte mít velkou zahradu. Někdy stačí jedno dobře umístěné krmítko, miska s čistou vodou nebo správná budka. A pak už jen chvíli počkat, kdo se přijde podívat.
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.